Na výlet do Dublinské zoo jsem se těšil, protože rád chodím do zoo fotografovat zvířata. Byl jsem tu od otevírací doby do pozdních odpoledních hodin, kdy to tu už bylo s místními haranty k nevydržení. Celkem jsem zoo prošel 3x dokola, protože zvířata jsou s denní dobou různě aktivní a světelné podmínky se tako mění, také si můžete vypozorovat jejich zvyky. Upřímně však, spousta fotek je spíše dílem štěstí a náhody a možná trochou umu. Asi nejlepší bylo fotit orangutany, protože jejich výběh byl snadno dostupný a nebáli se producírovat před uřvanými návštěvníky.
Druhou zajímavou fotografickou skupinou byly kočkovité šelmy. Výběhy jsou zde lépe řešeny, než je tomu v Praze. Představte si takový pražský výběh vlků. Pravda je však taková, že se zde dalo fotit vlastně jen skrze špinavá skla, nebo občas skrze zarostlé mříže. Děti nalepené na sklo nedokázaly přenést přes srdce, že je ta velká kočka ignoruje, a zuřivě do něj občas bouchaly. Focení tak mělo smysl vlastně jen ráno, kdy byly šelmy ještě aktivní a děti koukaly na pohádky.
I když zoo možná vypadá na plánku relativně velká, tak tyto fotky tak nějak shrnují vše, co se tam dá vidět. Přiznám se, že už nevím, co bych tam příště fotil, ale možná se tam ještě někdy vydám. :-)
