Kometa C/2020 F3 (Neowise) se stala vděčným objektem zájmu spousty fotografů. Průměr jádra je odhadován na 5 km. Kometa má dva ohony: plynový (iontový) a prachový. Je viditelná pouhým okem nad severozápadním horizontem (cca 20 stupňů). Její další oblet země se bude konat za 6768 let. :)
Jelikož sleduji nejrůznější fotografické servery zaměřené na krajinářskou a astro fotografii, kde bylo komety plno, postupně ve mně rostla touha si taky jeden takové snímek zkusit pořídit.
Rozhodl jsem se to spojit s menším víkendovým vandříkem, po delší době vyrazit zase do přírody. Volba padla na čtvrtou nejvyšší horu Lužických hor. Klíč je výrazný znělcový kužel a jeho výška činí 759 metrů.
Plán byl pátek po práci vyrazit z Prahy do Sloupu v Čechách, přespat tam, v sobotu si projít jeho okolí a následně se přesunout na Klíč, kde na vrcholku strávit noc. A jelikož jsem nesl poměrně mnoho foto vybavení a věděl jsem, že za ty 2 noci toho moc nenaspím, tak se v neděli vrátit z Klíče rovnou do Prahy.
První kiks nastal hned v pátek v noci, kdy mi řidič autobusu přejel zastávku, a já tak vystoupil až na další, pár kilometrů vzdálené. Tím mě připravil o cestu skrze několik potencionálních nocovišť.
Naštěstí moje vyhlídnutá jeskyně byla volná, a já si tam začal připravovat místo na spaní. Postupně jsem slyšel, jak se ke mně údolím blíží hlasy a světlo. Očekával jsem, že se sem blíží nějací další trampové, co plánovali spát ve stejné jeskyni. Nakonec se z nich vyklubala německá rodinka s malým klukem. Ihned svůj náročný výstup oslavili vrcholovým cigárkem. Šel jsem je pozdravit, abych je tam nevyděsil. Nechápu co tam nevybavení v 22:30 dělali, ale naštěstí se koukli na výhled ze skalní vyhlídky a zase s funěním zmizeli.
Vyrazil jsem obhlídnout okolí, jestli by tam šlo odněkud večer fotit. I když mým fotografickým cílem byl Klíč, tak je škoda příležitost propásnout. Skalní vyhlídka nenabízela ideální výhled ani stanoviště pro stativ, ale když se z ní vyšplhalo na blízkou skálu (cca 3 m), tak tam byla taková malá přírodní lavička u jejíž paty končily vrcholky stromů pod ní. Nic lepšího se v tuto dobu nedalo vymyslet.
Plánoval jsem fotit noční krajinu před a po půlnoci. Doufal jsem, že by mohla zhasnout část pouličního osvětlení. Následně pak před a po východu slunce (5:10). Pokusil jsem se na hodinu usnout, ale nepodařilo se. První část focení trvala skoro dvě hodiny, zkoušel jsem si různé techniky i zařízení. Světelné znečištění bylo výrazné a silná vlhkost vzduchu slibovala ranní inverzi a mlhy. Jelikož kometa byla nízko nad obzorem, nebyla šance ji nějak více pěkně vyfotit. Vkládal jsme tedy naděje do sobotní noci na Klíči. Za celou dobu fotografování nebyla možnost se pohnout.
Další budík mě probral k životu až po několika pokusech v 4:50. Nejsem vůbec ranní ptáče. Noční místo se ukázalo na východ slunce jako nevhodné, a já tak vyrazil rychle do nedalekého prudkého kopce, aby mi to slunko neuteklo. Vkládal jsem naděje do cca kilometr vzdálené Hraběnčiny vyhlídky.
Otevřel se mi pěkný výhled na zámek Sloup v Čechách, kostel sv. Kateřiny Alexandrijské a horu Klíč, jejíž vrchol byl v oparu. To mě moc nepotěšilo, protože další východ slunce jsem chtěl fotit odtamtud.
Jinak bych chtěl říci, že takto jak to popisuji, se krajinářská fotka opravdu dělat nemá. :-) Že někam na poslední chvíli přijdete a doufáte, že ono to nějak vyjde. Ideální je místo dobře znát a navštívit ho mnohokrát. Ale někdy se začít musí.
Ráno bylo chladné a jít spát už nemělo smysl. Při snídani jsem se vyhříval na sluníčku a plánoval co dál. Moc jsme toho nenaspal, batoh byl těžký a ani další noc neslibovala dostatek spánku. Chtěl jsem jít na pohodičku, proto jsem měl v plánu různé trasy od 20 do 35 km s tím, že se v průběhu uvidí.
Prošel jsem si okolní skály, vystoupal na rozhlednu Na stráži a vyhnul se skalnímu hradu Sloup, kde to byl samý rychloturista. Cestou jsem se stihnul i dvakrát vykoupat. Nakonec jsem ušel přes 25 km a v 18 hod stanul na vrcholku Klíče. Následuje pár fotografií z průběhu cesty.
Našel jsem na vrcholku jediné slušné místo na spaní (rovné a v závětří) a připravil si tam ležení, aby mi ho někdo nevyfouknul. :) Následně jsem si dal menší večeři obhlídnul výhledy a místa kde, slunce zapadne a vyjde. Poté jsem si jen tak v kraťasech a v triku lehnul na nafukovačku a usnul jsem. Asi po hodině mě probudila zima, dal jsem si druhou večeři a připravil se na focení západu slunce (21:06), který byl díky poměrně velké oblačnosti takový nijaký.
První budík jsem si dal na 23:30, ale tušil jsme, že z toho nic nebude, protože bylo zataženo. Spal jsem asi necelou hodinku, protože byla tma, když mě vzbudil mužský hlas a výskající pubertální dcera. Stáli na skále nade mnou (1,5 m) a hlasitě se bavili, netušili, že na kopci nejsou sami a já neměl to srdce je vyděsit tím, že na ně ze tmy promluvím. Alespoň jsem se dozvěděl něco málo z rodinného života.
Když odešli, začalo kapat. Klíč byl dle srážkového radaru na okraji deště. Co hůř, zhruba za hodinu měl přímo přes kopec přejít další déšť. Jelikož jsem měl s sebou jen malou plachtu pod sebe, které byla navíc v tuto chvíli již mokrá a špinavá, protože moje místo na spaní bylo asi prameniště, rozhodl jsem se z kopce sejít a vyspat se v turistickém přístřešku u silnice na místním "parkovišti". Přeci jen jsem nechtěl namočit ani fototechniku ani péřový spacák, který mokrý nehřeje. Zabalil jsem si, dal jsem sušit plachtu do větru, udělal pár fotek noční krajiny pro představu a vydal se na sestup.
Přístřešek byl spíše takový místní odpadkový koš. Rozložil jsem si spaní a chvíli před očekávaným příchodem deště usnul. Někdy v noci mě probudil příjezd auta se 4 mladými lidmi v náladě. Zahlédli mě a řešili, jestli jsem turista nebo bezdomovec. K mému štěstí si vybrali druhou variantu, protože neviděli krosnu, a vydali se na vrchol. Někdy poté mě vzbudilo další auto. Na východ slunce už jsem budík neměl, protože to už bych nezvládnul a říkal jsme si, že to bude stát stejně za houby. V 7 hod ráno jsem se probral k životu a byla krásně modrá obloha, tak snad někdy příště... Poté jsem se vydal už do Nového Boru na autobus zpět do Prahy.
